- Předvedení psa -

Zde se vás pokusím seznámit s tím, co by měl vystavovatel neboli handler a jeho pes umět, než se vydají na svou první výstavu. Výstava psů není žádná přehlídka psích dovedností, nicméně je potřeba, aby handler věděl, co ho na výstavě čeká a co vše má se svým psem natrénovat. Na první pohled se to může zdát jednoduché, pes má chvilku stát, chvilku běžet a sem tam nechat na sebe sáhnout. Není to ale jen tak. Bohužel často se setkávám s případy, kdy handleři ač vědí, že pes má být upravený, na výstavním vodítku a stát, předvedení není ideální. Handleři nevědí, co se po nich chce a jak psa správně postavit a předvést v pohybu, psi jsou nervózní, štěkají, skáčou, vrtí se, stojí nekorektně, neukazují uši a mnohdy odmítají nechat na sebe sáhnout od cizí osoby. V takovém případě je výstava utrpením jak pro psa, tak pro jeho pána a může se to odrazit také ve výsledku a to nejen snížením ohodnocení, ale rozhodčí může takto (ne)předvedeného psa i vyloučit.
A proto neustále myslete na to, aby psa vystavování bavilo! Přípravu pojměte klidně formou hry a zábavy. Psa dobře motivujte a chvalte ho, jak při tréninku, tak i ve výstavním kruhu. Docílíte tak nejen vitálního předvedení, ale hlavně to pro vašeho psa nebude stresující či nudná záležitost, kterou musí podstoupit. Zároveň ale dbejte na to, aby se pes choval ukázněně – neštěkal, neskákal, očuchával cizí psy, zbytečně se nevrtěl, netahal za vodítko, apod.
Ve výstavním kruhu to je o něco složitější, protože si musíte kromě psa všímat také ostatních v kruhu a hlavně rozhodčího. Pamatujte na to, že rozhodčí musí vždy dobře vidět na všechny psy v kruhu, proto nesmíte nikdy zaclánět ve výhledu na vašeho psa, ani na ostatní. Dbejte také na to, abyste v kruhu byli stále seřazení dle katalogového čísla, kterým musí být každý handler označen. Chovejte se ohleduplně k ostatním, využívejte co nejvíce prostoru v kruhu na rozestupy, nebavte se s ostatními a plně se soustřeďte na vašeho psa a dění v kruhu. Do kruhu si můžete vzít pamlsky nebo menší hračku, aby vám to pomohlo psa motivovat. Myslete však na to, že zbytky pamlsků mezi zuby nemusí vypadat zrovna nejlépe a pískající či jiné hračky mohou rozptylovat ostatní psy v kruhu. Takže všeho s mírou.

Postoj

Postoj neboli statické předvedení anatomie psa, je nejdůležitějším prvkem ve vystavování. Pes by měl v této fázi prezentovat stavbu svého těla nejlépe, jak jen to jde. Měl by stát korektně, s ušima "v pozoru" a s volně svěšeným ocasem. V prezentaci psa by měla být vidět i jiskra a vznešenost typická pro kolie. Pes by neměl vypadat znuděně a už vůbec ne nejistě či bázlivě.

Každé plemeno má svůj vlastní „styl“ postoje. Kolie se však nejčastěji vystavuji tzv. volným stylem nebo volným stylem s kontrolou.

Volný - pes stojí před vámi, vždy bokem k rozhodčímu, v korektním postoji a se zájmem vás sleduje. Stůjte před ním v takové vzdálenosti, aby pes příliš nezakláněl hlavu, může se tak snadno postavit ucho a to se může projevit ve výsledku. Případně můžete jeho pohled zaměřit například na pamlsek, který držíte v dlani před sebou tak, aby se pes díval jakoby před sebe (samozřejmě bez výrazného nabízení, jinak pes si pro pamlsek půjde). Vodítko držíte prověšené z druhé strany od rozhodčího, aby mohl mít rozhodčí ničím nerušený výhled na psa. Výhody tohoto vystavování jsou, že plně vynikne přirozený zjev psa bez větších zásahů z vaší strany.
Volný s kontrolou – zde platí to samé, co u volného postoje, pouze s tím rozdílem, že vodítko není prověšené ale vypnuté směrem vzhůru, čímž jakoby „šponujete“ psa nahoru. Toto předvedení je lepší v případě, kdy pes nemá takovou výdrž v postoji. Vhodný je také u psů s kratším krkem, kdy táhnutím vodítka nahoru se krk opticky prodlouží, ovšem je třeba dát pozor, aby vodítko psa příliš neškrtilo. Pro vytvoření mohutnějšího dojmu nebo v případě potřeby ještě větší kontroly psa, můžete také chytit výstavní vodítko za obojkovou část za hlavou psa. Nemusíte stát přímo před psem, ale můžete si stoupnout vedle psa, abyste na něj snáze dosáhli a vodítkem ho netáhli dopředu, což by mohlo rozhodit jeho jinak perfektní postoj. Pozornost psa přitom upoutáváte na pamlsek v druhé ruce.

(vlevo volný postoj, vpravo volný postoj s kontrolou)

Pes by měl v klidu vytrvat v postoji jak při prohmatání těla, tak i při kontrole zubů či varlat. Měl by si nechat nahlédnout do tlamy nejen od vás, ale i od rozhodčího. Některým rozhodčím stačí pohled na skus (přední zuby při zavřené čelisti), jiní se dívají v rychlosti i na stoličky a někteří mohou počítat zub po zubu. Většinou stačí jen ohrnout pysky, ale v případě, že chce rozhodčí vidět všechny zuby, otevírá se celá tlama.

Šikovným předvedením psího postoje můžete také skrýt nedostatky v exteriéru psa, např. vodítkem mu můžete povytáhnout krk vzhůru, čímž jej opticky prodloužíte, rukou můžete opravit držení ocasu či špatné postavení končetin. Například má-li váš pes tzv. kravský postoj (vytočené tlapy u pánevních končetin), rukou mu můžete nohy upravit tak, abyste je v rámci možností srovnali do žádoucího postoje. Postavení končetin věnujte velkou pozornost, protože špatné postavení rozhodí celkový postoj.

A nezapomínejte ani na vodítko - snažte se vždy o to, aby vodítko co nejméně rušilo - pořiďte si tenké výstavní vodítko v takové barvě, která splývá se srstí na krku, u kolií je většinou nejvhodnější bílé vodítko, které dokonale zanikne v bílém límci. Vodítko by nemělo být moc dlouhé, a pokud při vystavování nedržíte vodítko na jeho konci, stočte zbývající část vodítka do dlaně, aby volně nevisela a nerušila.

(kontrola chrupu)

Pohyb

Pohyb je druhou velice důležitou součástí předvedení psa. Každé plemeno má standardem určeno, jak by měl jeho pohyb vypadat. Laici berou pohyb psa prostě jen jako běh, odborníci ovšem hledí na krok psa, pevnost zádi při běhu, pružnost pohybu, pohyb loktů, prostornost pohybu, nesení ocasu a mnoho dalšího.

Pravidlem je, že pohyb kolie se ukazuje v jejím nejpřirozenějším kroku – klusu, kdy se svižně pohybují její končetiny ve stylu pravá přední – levá zadní, levá přední – pravá zadní. Při pohybu platí, že čím rychleji pes kluše, tím má hezčí a prostornější pohyb, ale pozor, aby váš pes nepřecházel z klusu do cvalu. Pohyb kolie by měl být plynulý a lehký s prostorným a sebejistým krokem. Pokud pes nechce běhat ve svižnějším tempu a handler jej za sebou táhne na vodítku, zcela se tak rozhodí přirozený zjev pohybu a jeho mechanika. Když předvádíte pohyb psa ve skupině, dodržujte rozestupy i pořadí. Pokud běháte rychleji než dvojice před vámi, nechte je odběhnout a rozběhněte se o 2-3 sekundy později. Rozhodně je nepředbíhejte ani jim našlapejte na paty. Kdybyste kvůli nim museli běžet pomaleji, nebudete moci předvést pohyb v plné parádě a to by byla velká škoda, protože právě pohyb je mnohdy rozhodující faktor při zadávání prvních míst.

Pohyb psa se nejčastěji předvádí ve třech různých "tvarech":

Kruh - základní tvar, se kterým se na výstavě setkáte vždy. Pes běhá po levém boku handlera. Dvojice obíhá kruh proti směru hodinových ručiček tak, aby pes byl vždy na vnitřní straně kruhu, blíže k rozhodčímu.
Tam a zpět - při tomto tvaru se běží od rozhodčího a následně zpět k němu. Rozhodčí tedy na rozdíl od předchozího tvaru vidí nyní pohyb psa zezadu a zepředu. Součástí tohoto předvedení je i obrat, při kterém by měl handler obejít psa, nikoliv pes handlera, aby nedošlo k zakrytí výhledu rozhodčího na psa.
Trojúhelník - kombinace předchozích dvou tvarů, kdy rozhodčí vidí pohyb zezadu, z bokou i zepředu. Běží se tvar velkého trojúhelníku, taktéž proti směru hodinových ručiček.

Dobré je při vybíhání z místa psa pobídnout vodítkem nebo slovem. Docílíte tak rychlejšího přechodu ze stoje do klusu. K předvedení pohybu využívejte vždy celého prostoru kruhu. Nenechte psa čichat, poskakovat, ohlížet se apod. Při běhu můžete nechat vodítko prověšené, nebo mírně napnuté. Profesionální handleři mají i jisté držení vodítka, aby i tímto drobným detailem přispěli k celkové eleganci a harmonii psa s handlerem. Každý pohyb zakončete postojem.

(vlevo společný pohyb do kruhu, vpravo společný pohyb tam a zpět)

Průběh posuzování

1) Nástup

Jakmile přijde na řadu třída, do které jste přihlášení, vedoucí kruhu začne vyvolávat katalogová čísla psů, kteří jsou do třídy přihlášení. Ti podle těchto čísel nastoupí do kruhu a postaví se do výstavního postoje. Rozhodčí si prohlédne skupinu nastoupených psů. Následně přistupuje ke každému zvlášť, pozdraví se s handlerem a krátce si psa prohlédne a prohmatá mu tělo.

2) Společný pohyb

Po nástupu následuje společný pohyb, kdy všichni současně klusají do kruhu, dokud je rozhodčí nezastaví. V této části je potřeba dbát na dostatečné rozestupy mezi jednotlivými dvojicemi, aby zbytečně nedocházelo k vzájemnému rušení a každý mohl pohyb psa předvést naplno.

3) Jednotlivé posuzování

Po společném pohybu přichází na řadu jednotlivé posouzení, kdy jsou postupně psi předvedeni před rozhodčího. Handler postaví psa bokem k rozhodčímu v dostatečné vzdálenosti, aby měl rozhodčí na psa dobrý výhled. Rozhodčí psa prohmatá, podívá se na zuby a u psů zkontroluje varlata. Pes by měl stát celou dobu ve výstavním postoji. Následuje prohlédnutí pohybu psa, kdy rozhodčí sám řekne, co chce vidět za pohyb (kruh, tam a zpět nebo trojúhelník). Během celé této prohlídky rozhodčí diktuje posudek psa a nakonec zadá známku. Poté si jde posouzená dvojice stoupnout na konec řady vystavovaných psů a k posouzení nastupuje další pes. Během jednotlivého posuzování není nutné, aby ostatní psi v kruhu stáli v dokonalém výstavním postoji, ale je dobré, aby pes alespoň stál, protože i teď může rozhodčí sem tam kouknout na ostatní psy.

4) Zadávání pořadí

Jakmile jsou všichni psi ve třídě jednotlivě posouzení, přichází na řadu výběr čtyř nejlepších jedinců a zadávání pořadí. Pokud jsou ve třídě minimálně čtyři psi, kteří obdrželi známku výbornou, tak psi, kteří obdrželi nižší známku, si mohou vyzvednout desky s posudkem a kruh opustit - je jasné, že v pořadí nebudou. V případě, že je ve třídě například pět psů, z toho dva dostali známku výbornou a ostatní tři známku velmi dobrou, zůstávají v kruhu všichni a rozhodčí vybere, kteří psi se známkou velmi dobrou získají čtvrté a třetí místo a který ze dvou výborných psů bude druhý a který první. Psi během určování pořadí stojí v postoji. Rozhodčí může ještě vyzvat všechny ke společnému nebo samostatnému pohybu, aby mohl jedince dostatečně porovnat. Po zadání pořadí může ještě zadat (v závislosti na třídě a typu výstavy) prvním dvěma místům titul. Pes, který získá titul, bude později soutěžit ještě minimálně jednou.

5) Soutěž vítězů

Tak, jak je uvedeno v článku Základní informace o výstavách, psi, kteří získají ve své třídě titul, soutěží dál s vítězi ostatních tříd, protože se dále vybírá nejlepší mladý jedinec, nejlepší pes a fena, nejlepší veterán a nejlepší jedinec v plemeni. Tyto soutěže obvykle probíhají po posouzení všech tříd, ale někdy to může být jinak a například nejlepší mladý jedinec se může vybírat, jakmile je posouzená třída mladých fen. Proto je dobré být ve střehu a hlídat si, až bude vedoucí kruhu opět volat čísla. Při těchto soutěžích jsou psi znovu předváděni v postoji i v pohybu a rozhodčí vybírá toho nejlepšího, kterému zadá další titul.

Dodatek na závěr

Pokud se s vaším psem toto všechno naučíte, jistě budete mít hned větší šanci na lepší umístění, protože na výstavách často vede ten, kdo nejen dobře vypadá, ale i umí. Často i profesionální handleři vyhrávají se psy, kteří by jinak jen tak titulu nedosáhli, protože je umí dobře předvést, skrýt nedostatky a naopak vyzdvihnout přednosti psa. Nejvíce však záleží na tom, jaké má pes výstavní předpoklady. Pokud má hrubé odchylky od standardu, profesionální předvedení s tím toho moc nenadělá. Je nutné počítat i s tím, že i když je váš pes ve vašich očích ten nejkrásnější a prezentovat se umí dobře, nemusí to nutně znamenat vítězství. Ani po prvním neúspěchu neházejte flintu do žita, příště to může dopadnout úplně jinak. Úspěch vašeho psa může ovlivnit plno věcí, od předvedení, přes aktuální výstavní kondici, konkurenci až po rozhodčího. Posuzování rozhodčích je na další dlouhou kapitolu, ve zkratce ale možno říct, že i když se všichni rozhodčí učili jeden a ten samý standard plemene, každý rozhodčí posuzuje jinak. Může preferovat určitý typ psů nebo může být více či méně citlivý na určité vady, například na vysoké nesení ocasu, postavení uší, apod.

V této kapitole bych také ráda zmínila poměrně řešenou tématiku a to vystavování v hale a jaký to má vliv na předvedení psa. S vystavováním venku nemá většinou žádný pes problém, kdežto v hale může nastat problém. Chaos, hluk, stísněnost a klouzavá podlaha může mít na vaše předvedení fatální dopad. Některým psům je místo a podlaha úplně jedno, ale někteří to mohou řešit a být z toho nejistí. Je tedy dobré nejen v rámci přípravy na výstavy, ale i socializace samotné, občas vzít psa (ideálně už ve štěněcím věku) do nějaké větší místnosti (nádraží, hala, tělocvična, apod.), kde je dlažba, lino a jiné hladké povrchy a zkusit si tam s ním hrát a běhat, aby si na podlahu zvykl. To že v bytě máte dlažbu, která mu nevadí, nemusí znamenat, že mu nebude vadit klouzavá podlaha na výstavě. Předvedení, kdy pes nechce běhat v hale, vypadá spíše smutně, protože pes si lehne a odmítá se hnout z místa a pokud se handlerovi podaří psa přeci jen přesvědčit, pohybuje se přikrčeně a jeho celkový výraz nevypadá dobře. V takovýchto případech pak hrozí snížená známka nebo dokonce vyloučení z kruhu. Proto je dobré být připraven i na vystavování v takovýchto prostorách. Před zahájením výstavy, kdy se ještě neposuzuje, můžete psa vzít do výstavního kruhu a zkusit si předvedení nanečisto. Pes se tak s prostorem seznámí a poté bude klidnější, až půjdete do kruhu soutěžit. Kruhy v halách se často vyplňují kobercem, aby to psům příliš neklouzalo. Někdy jsou koberce v celém kruhu nebo jen po vnitřním obvodu či napříč. Někdy ale koberce zcela chybí.

Nepodceňujte tedy přípravu, socializaci a vždy trénujte tak, aby vystavování psa bavilo. Až poprvé vstoupíte do výstavního kruhu, poznáte, že všechen váš čas věnovaný správné přípravě, nepřijde vniveč.

Autor: Lucie Dušková